Běžným dekorativním prvkem našich domovů bývá kytice ze živých rostlin, kterou si kupujeme nebo sami vážeme. Abychom se z ní mohli co nejdéle těšit, musíme pro ni vytvořit co nejoptimálnější podmínky a věnovat ji péči. Pokud koupíme kytici z čerstvých rostlin, může nám vydržet podle druhu květin týden, i déle.
Obecná pravidla péče o rostliny
Pokud rostliny přepravujeme bez vody, pak v co nejkratší možné době. Nenecháváme je vystavené v extrémních podmínkách jako je teplo (zavřené v létě v autě), přímé slunce, vítr, déšť, mráz. S květinami neházíme nebo s nimi jinak nešetrně nezacházíme. Většina z nich má křehký stonek nebo květ, které lze zlomit nebo poškodit. Obecně eliminujeme veškeré stresové situace rostlin. Rostliny obecně nesnáší výkyvy teplot, přímé slunce a průvan.
Doma spodní části stonků rostlin zbavíme do 1/3 listí, minimálně do takové výšky, aby nebylo v kontaktu s vodou ve váze. Stonky případně opláchneme pod tekoucí vodou. Konce stonků seřízneme šikmým ostrým řezem a zkrátíme je zhruba o 2 – 3 cm. Rostliny s kolínky seřezáváme mimo kolínka. Čím dřevitější stonek, tím šikmější řez. Po seříznutí dáváme stonek ihned do vody, aby se nezatáhl a mohl přijímat vodu a živiny. Odborné publikace uvádí, že k seříznutí stonků by v ideálním případě mělo dojít pod vodu. Takový postup je sice pro rostlinu ideální, ale ne nezbytný.
Seříznuté rostliny dáme do vázy nebo jiné nádoby s vlažnou vodou. Obecně platí, čím teplejší voda, tím větší schopnost rostliny ji absorbovat. Do vody přidáme výživu na rostliny (obvykle je v každém květinářství k dostání výživa v sáčcích pro 0,5 l vody). Výživa dává rostlinám potřebné látky, prodlužuje jejich životnost a současně zabraňuje hnilobným procesům. Nepoužíváme vodu chlorovanou nebo jinak podobně upravenou. Nádoby, do níž rostliny vkládáme, musíme zbavit všech nečistot. Nebráníme se vymýt je Savem nebo podobnými biologicky odbouratelnými čisticími prostředky a důkladně je pak vypláchnout. Takto postupujeme při každé výměně vody. Vodu měníme dle potřeby jednou za dva až tři dny. Pokud nepoužijeme výživu pro rostliny, měníme vodu každý den.
Ošetřený rostlinný materiál připravený pro pozdější vazbu skladujeme v chladu, mimo dosah přímého slunce a průvanu. Nepoužíváme prostředí s výskytem plísní (staré sklepy) nebo prostředí, kde máme ovoce. Ovoce patří k největším nepřátelům květin, neboť obsahuje etylén, který rostlinám škodí. Zvlášť citlivé jsou karafiáty, lilie a cymbidium.
Vázaným kyticím bychom měli dopřát pokud možno stejné podmínky. Platí to prakticky o všech výše uvedených zásadách, připomínáme jen, že kytici nedáváme na přímé sluneční světlo, do blízkosti topení nebo do průvanu, vyvarujeme se kolísání teplot. Při seřezávání stonků rostlinného materiálu v kytici pozor na drátky a další nerostlinný materiál. Vázané kytice vyžadují většinou kompromisní řešení, které má na svědomí různorodost rostlinného materiálu v kytici. Kombinace růží a gerber je typickým příkladem květin, které vyžadují odlišnou péči.
Odlišnosti v ošetřování některých druhů rostlin
Anthuria. Vyžadují pokojovou teplotu, min. však 15° C. Nepotřebují výživu. Dáváme pozor na poškození květu, v místě poškození dochází k brzkému výraznému hnědnutí. Patří mezi rostliny s nejdelší životností.
Cymbidia, Dendrobia. Vyžadují pokojovou teplotu, min. však 13° C. Cymbidium je zvlášť citlivé na etylen.
Dřeviny. Šeřík a ostatní dřeviny vložíme po uříznutí do vody teplé 45° C, vedeme co nejšikmější řez anebo stonek v délce cca 3 cm podélně rozřízneme. Potřebují prostředek na prodloužení životnosti rostlin. U šeříku odstraníme listy na stonku.
Eustomy. Mají vysoké nároky na vodu, nejvyšší části květů jinak zavadají.
Frézie. Odlamují se boční výhony, vyžadují prostředek na prodloužení životnosti květin.
Gerbery, germiny. Stonek podléhá brzy hnilobným procesům, proto jej umístíme do vázy s nízkým sloupcem vody a přidáme prostředek na prodloužení životnosti rostlin (např. Floralife). Pravidelně seřezáváme stonek po 2 – 3 dnech o 2 – 3 cm. Obdobné nároky mají všechny rostliny s chloupkatým stonkem.
Chryzantémy. Stonek očistíme od listů. Neseřezávají se, ale stonek se láme přes hranu nože. Stonek je náchylný k brzké hnilobě.
Karafiáty, mini karafiáty. Etylén na ně působí zvláště nepříznivě. Stonek zbavíme drobných listů. Seřezáváme mimo kolínka.
Lilie. Odstraňujeme prašníky, neboť jejich pyl způsobuje obtížně odstranitelné skvrny na látkách. Odstraňujeme listy z celého stonku. Jsou zvlášť citlivé na etylen.
Růže. Jejich okvětní lístky nerosíme. Podléhají rychlé hnilobě a u světlých odstínů (zejména bílé) hnědnou. Vyžadují vyšší sloupec vody, stejně jako jiné dřevité stonky. Šikmé seříznutí stonků (v úhlu cca 60°) po jejich nákupu je nutné, jinak pletivo stonku zatáhne a nepřijímá vodu. Odstraníme poškozené listy.
Slunečnice, hortenzie, třapatky (rudbekie). Životnost vlastnoručně nařezaných rostlin můžeme prodloužit namočením konce stonku (cca 5 cm) do vařící vody na cca 3 vteřiny a následným vložením do studené vody. Vyžadují prostředek na prodloužení životnosti květin.
Tulipány. Při vazbě máme na mysli, že i po uříznutí jejich stonky povyrostou až o několik centimetrů. Stonky zbavíme velkých spodních listů a odřízneme jejich bílou část.
Zeleň. Jako doplňkovou zeleň do kytic můžeme použít některé druhy rostlin ze zahrad (např. bohyška, bobkovišeň, okrasné trávy) nebo také listy pokojových květin (např. filodendron, asparágus, scindapsus, anturium). Rostliny stříháme brzy ráno a vybíráme pouze vyzrálé části rostlin.
